Před měsícem nastal čas vytáčení a to také znamená dlouhý čas strávený u odvíčkovacího stolu. Dobré je, když tam člověk není úplně sám. Práce jde více od ruky, ale také se tam člověk více dozví a probere. Pomocníci – odvíčkovači, převážně z řad příbuzenstva, hrdinně vstupují do medárny a ti kteří neutečou při prvním žihadle objevují krásy a záludnosti včelaření. Mezi jejich základní znalosti po chvilce patří: co je trubčina, proč ta tlustá včela neštípe a co je vlastně ten pastovaný med. Občas se tam objeví také zákazník pro čerstvý med a ten se pak diví, co že to tam s těmi divnými nástroji (včelařskými vidličkami) děláme a že to přece nikdy neviděl. Další činnost vhodná tentokrát i pro erudovanější diskuse je pastování medu a jeho stáčení. Tam se většinou sejdou znalejší včelaři z rodiny a vedou diskuse o výhodnosti mřížek, vhodné velikosti sklenic na med, letošní kvalitě medu atd.. A protože mi každý nakonec řekne: „Proč to někam nenapíšeš nebo nedáš fotku?“ Tak tedy někdy mezi vybíráním, odvíčkování, pastováním, přelarvováním a zaměstnáním pomalu vzniknul web a já Vám sem teda ty fotky občas dám…